JEDNOROŽCI / ODDÁVÁNÍ SE / ODDANOST

Od počátku roku pracuji na sérii každodenních kreseb, kterou jsem nastartovala ve spolupráci s Radkou Bodzewic. Další podrobnosti tohoto projektu zde nebudu uvádět, spíš jen to, že mojí zásadní hypotézou bylo, zda se kresba může stát pečujícím médiem – jakým způsobem se díky kresbě dostat do modu svobody, kdy kresba zároveň pečuje o mě, o mou imaginaci, je momentem úlevy i zjevení, dokáže mě překvapovat i udržovat aktivní a „na čekané“ (v kontrastu k mé dosavadní práci s existující reálnou předlohou). 

V tomto nastavení vznikla i kresba koně a posléze jednorožce. Troufám si tvrdit, že jedině díky tomuto ladění jsem si troufla kresbu nebagatelizovat, ale dala jsem ji naopak prioritu a stala se jakousi platformou pro další „karanténní“ práci s novým tématem. Začala jsem zkoumat, proč tyto kresby jednorožců vznikají, jaký mají důvod, s čím se pojí a kam mě ten urgentní pocit vede.