Cuddle terapie se zaměřuje na asexuální dotyk a jeho deprivaci v dnešní společnosti. Vnímám, že naše kultura neumí rozlišit  běžný (tedy asexuální) a sexualizovaný dotyk, přitom lze dotyk vnímat jako základní biologickou potřebu nutnou pro přežití. V dnešní době je skoro nepřijatelné se druhých běžně dotýkat, aniž by mezi nimi byl již hlubší intimní vztah. 

Je však dokázáno, že dotek pomáhá produkovat hormon oxytocin, který pozitivně ovlivňuje naše sociální chování, díky němuž se ve světě cítíme bezpečněji. Jakékoliv každodenní doteky, jakými jsou například poplácání po zádech nebo potřesení rukou, způsobuje pocit zvýšeného propojení. Není tedy překvapením, že se už v takto izolované společnosti, v době pandemie, cítí lidé osamělejší, než kdykoli předtím.

Cuddle objekty