Na kolik se musíme odlišit, abychom byli stejní?

Celoroční práce se ocitá ve světě lidských identit. Máme identity, které vzešly z naší vlastní volby. Další jsou nám dány do vínku společností a jejich zakořeněnými tradicemi. Některé identity se nám ještě můžou jevit nahodilé a bezděčné. A nemusejí být nutně lidské. K tomuto tématu jsem došel skrze předchozí práce, vlastnoručně vytvořenou kroužkovou zbroj, korálkové pleteniny), které byly velmi náročné na čas. Díky těmto procesům jsem se během monotónní tvorby dostal do svého podvědomí. Prozkoumal jsem své nitro a objevil zcela nové pocity, hodnoty a v neposlední řadě se umocnily i potlačované identity. Samozřejmě je téma identit velmi dalekosáhlé, a proto jsem se rozhodl usměrnit tok energie na své další já a společně s ním vytvořit ročníkovou práci. Mé další já se jmenuje Lucie Bezděčná. Je o několik let mladší, a jak to známe z televizních obrazovek – je stejná jako já, jen úplně opačně. Lucie si libuje v drzosti, vysokém sebevědomí a ve svém provokativním přístupu k lidem. Nicméně, tyhle své přednosti se snaží využívat k vyšším cílům. A o těch se dozvíme o něco málo více v dalším odstavci věnovaném procesu.