Naší vizí je nehierarchický safe space bez mocenských rolí – ateliér fungující jako živý organizmus, umění jako kolektivní fenomén. Společné vedení ateliéru dvěma blízkými umělkyněmi umožnuje neustálé podrobování se sebekritice, ověřování funkčnosti studia. Chápeme umění jako nástroj společenské změny a ne jen komoditu.
Klademe důraz na tělesnost, živou akci, feminismus, praktické myšlení o umění, emoce, citlivost, sociální a aktivistický rozměr v umění, konkrétní aktivismus v rámci studia. Je pro nás důležitá mediální šíře a mezioborovost; chceme zpochybňovat společenské stereotypy, zkoumat jazyk. Pracujeme s pozitivní diskriminací pro znevýhodněné, pracující, studentky a studenty z různých menšin – rasových, queer, matky a dalších. Narušujeme hierarchickou patriarchální strukturu, chceme se učit od sebe navzájem. Nechceme poskytovat přímé odpovědi, ale otázky a prostor k jejich zkoumání. Chybu chápeme jako pedagogické pozitivum – je pro nás podstatné, aby se studentky a studenti nebáli chybovat, experimentovat, bojovat proti všeobecné negativitě.
Klademe důraz na poznávání sebe sama a svého těla, hledání charakteristického média pro své dílo, objevování sebe v širších souvislostech. Budování sebevědomí na základě sledování kontextu vlastní tvorby, lokálního i globálního.
Je pro nás podstatná společná práce, společné zážitky, podpora kolektivu a diskuze nad společenskými tématy.
Pedagožky stejně jako studentky a studenti jsou zároveň aktivními umělkyněmi, všichni obýváme společný prostor současného umění a všichni máme podobný vliv na to, kam se bude současné umění ubírat.Hlásíme se ke Kodexu Feministické Umělecké instituce.
About Web

Special thanks to Michal Klodner, Viktor Takáč